Politika, jako zrcadlo mé duše.

Všimli jste si někdy, jak dění ve vládě zrcadlí vaše vlastní stanoviska a vaší vlastní situaci? Chvíli jsem teď sledoval jedno z těch vyjádření politiků na celou tu politickou situaci. A všiml jsem si zajímavých souvislostí.

Vláda, ta co vládne. Tedy to jste VY. Vaše hlava, Vaše vlastní já, kterým budujete tento svět. Opozice, to je ten druhý hlas, který vám všechno zpochybňuje, vznáší námitky a brání prosazení změn. Reformační balíček. To je ten nový koncept, který chcete žít, ale který abyste si prosadili, tak musíte sjednotit s většinou, tedy i s hlasem opozice. Přitom ten balíček nemusí být nejlepší pro vedení života v této zemi. On může mít klidně i chyby a být nedokonalý, ale musíte o jeho použitelnosti přesvědčit většinu. Tedy umlčet všechny ty hlasy kritiky a pochybností.

Opozice, to je zpravidla to vystrašené já, které se bojí změn, které lpí na jistotě a již zaběhnutých konceptech. Je to jako ten věčný boj mezi hlavou a srdcem, mezi Jezdcem a Slonem, a změny se dosáhne jen když všichni souhlasí. Když většina řekne ANO.

Přitom opozice je zase jen zrcadlo - vždycky bude říkat jen to, co si myslíte vy sami. Stačí přesvědčit sám sebe a hlas opozice utichne. Najít tu jistotu v tom, co jsem si vybral a když tu jistotu mám, nikdo a nic mě nedokáže zastavit.

Když politik pronášel svou řeč, rezonoval ve mně úplně se vším. Jakoby celá ta veřejná politická scéna naprosto detailně zrcadlila můj vlastní život a situaci v níž se nacházím. Ono se neříká nadarmo, že ten vnější svět je jenom projevem toho vnitřního. A tak se zdá, že i politika, kterou jsem se snažil vyčlenit ze svého života, že na můj život nemá vliv, je něco, co je se mnou úzce propojeno a něco co jsem stvořil já.

"Není žádné tam venku a tady uvnitř. Vše je propojené. Jsme jedno energetické pole"

[the Secret]