neděle 1. prosince 2013

Buďte úspěšní, ale tím vaším způsobem.

Úspěch. Není asi zprofanovanějšího slova. Žádný jiný výraz nepředstavuje natolik žádaný a vysněný stav, kterého by chtěli všichni dosáhnout. Zároveň ale také není pojmu, který by v každém z nás vytvářel natolik odlišné představy. Co to vlastně úspěch je? Jak lze tu fatamorgánu uchopit a jak se s ním, coby hlavním tématem nové knihy, vypořádal sám autor Pierre Franckh?


http://www.anag.cz/jednoduse-budte-uspesni-zit-svuj-sen/d-90852/?utm_source=krupa&utm_medium=recenze&utm_campaign=jednoduse+budte+uspesni

Jednoduše buďte úspěšní.


   Zní název dalšího přírůstku mého oblíbeného autora. Jak prosté a drzé pojmenování zároveň! Jednoduše buďte úspěšní? Copak je to opravdu tak jednoduché? Nejsem si jist, když má ten návod k úspěchu více jak 240 stran. Ano, čtete to správně, řekl jsem návod. Pierrova nová kniha totiž není žádná beletrie a ani už není protkána osobními příběhy lidí, jako jeho předešlé. Zde se autor pokusil o sepsání díla, které bude zahrnovat všechny jeho poznatky, znalosti a zkušenosti, které za svůj život nasbíral a vytvořil tak, nechci říkat encyklopedii, ale ano, je to encyklopedie všeho, co souvisí s úspěchem.  Rozhodně to není odpočinková literatura na jedno odpoledne. Knihu je zapotřebí brát spíše jako takovou příručku, návod, k tomu, jak se dobrat úspěchu. A cože to ten úspěch vlastně vůbec je?

Upřímně, po přečtení knihy v tom mám ještě větší zmatek než předtím. Autor na konci každé kapitoly vypisuje jinou poučku toho, co to je úspěch. Navíc uvnitř kapitol jsou mraky a mraky citátů a různých tvrzení, ze kterých se čtenáři až zamotá hlava. Jakoby chtěl autor všemoudrost světa pojmout do jediné knihy. Na můj vkus je to až příliš obsáhlé a přitom celkově nicneříkající. Přesto nechci od tohoto titulu odrazovat. Číst jej pro vás bude jako jízda na horské dráze. Chvílemi jste dole a je tam nuda, nejraději byste vystoupili, rozumějte - přeskočili plno stránek. Ale pak příjde moment, kdy vystoupáte vzhůru, zatají se vám dech a srdce se vám roztluče vzrušením z toho, jak hluboce se vás některé pasáže dotknou. Vždyť přesně takhle to právě je! Našli jste zcela totožnou shodu mezi popisovanými programy chování a způsobem, jakým vedete svůj život. Geniální. Právě tuhle retrospektivu jste potřebovali pro to, abyste se jednou rozhodli žít jinak. Je to vůbec první krok ke změně, uvědomit si, jak je to nyní. Protože teprve až poté, kdy to člověk zjistí, se může vědomě rozhodnout pro něco nového.


   Pokud odbočím od knihy, osobně se domnívám, že úspěšní jsme všichni. Všichni a neustále. Protože všichni vedeme své životy přesně tak, jak to sami chceme a jak nám to vyhovuje. To je nejzákladnější princip tohoto vesmíru, chcete-li universa. Není vyššího zákona. Pokud by chtěl někdo žít jinak, tak by už dávno jinak žil. Pokud se vám něco nesplnilo, je to proto, že jste to nechtěli. A naopak, vše co opravdu chcete vždycky máte. To je zákon. Přestaňme si neustále nalhávat, že tady a teď nejsme se svými životy spokojeni. Právěže jsme a proto je takhle vedeme. Ta nespokojenost spíše plyne z něčeho jiného. Z jakéhosi permanentního porovnávání se s jakýmsi univerzálním modelem, který je nám společností předkládán. Měli byste mít velký dům se zahradou, osobní automobil, dobrou práci, dvě děti, Ipod, Iphone, vybělené zuby, spoustu přátel na Facebooku a samozřejmě dost peněz. Těmto faktorům je nejčastěji připisován úspěch.

Ale na tohle se Vesmír neptá. Nikoliv. On nechce vědět, co byste asi měli mít, anebo jak byste asi měli žít. Jak by se vlastně slušelo, abyste vedli svůj život. Na tohle je Vesmír (naštěstí) hluchý. On totiž poslouchá jen to, co si přejeme my sami. Sami za sebe. A tak celý náš život potom stojí a padá a znovu se zvedá vlastně jen s tím, co si sami dovolíme upřímně přát.

A zde se vracíme ke konceptu prvních Pierrových knih o síle přání. Skutečně je celý náš svět řízen jen našimi opravdovými touhami. Když si přejete, když opravdu chcete být úspěšní, tak budete. Žádná síla na světě vás nezastaví. Dokonce je to pak náramně snadné. Vyprávím o tom také v jednom ze svých předešlých článků na blogu, jmenuje se: "Je to tak snadné, když se opravdu chce."

Ale pokud se nechce, tak přes to nejede vlak. A nepomůžou ani citáty a úkoly z nové Pierrovy knihy. Nepomůže ani tisíc citátů či motivačních cvičení. A naopak, když už člověk chce, tak žádné takové motivační knihy a návody o tom, jak být úspěšný, nepotřebuje. Všechny jednotlivé kroky ví sám moc dobře, jak má dělat. A vše, z čeho je dělána věda, je pro něj naprostou samozřejmostí a přirozeností. Právěže ta věda se z toho dělá vždy jen za předpokladu, že to nebylo chtěné. A tak si tak trochu kladu otázku, co chtěl autor touto knihou říct. Možná by se místo zaměřování na kroky, které byste měli dělat i přes váš skutečný nezájem, měl pokusit sepsat knihu, která by v nás ten zájem probudila. Knihu, po jejímž přečtení si skutečně dovolíte víc. Víc pro svůj život. Dovolíte si přát si pro sebe víc štěstí, radosti a úspěchů. Knihu, která vás naučí, jak více toužit. Protože to se v životě počítá úplně nejvíc. A jak sám autor správně uvádí, život v hojnosti je daleko zdravější a plnější než život v chudobě.

   Knihy se však ke čtenářům dostávají vždy v ten "pravý čas", a tak pevně věřím, že i tento titul se dostane právě k lidem, kterým bude mít co říci a čím pomoci. I kdyby to měla být třeba jen jedna, nebo dvě kapitoly z celé knihy. Ale o to přece nejde. Hlavní je to poselství uvnitř, a já si ho tam našel.

Žádné komentáře:

Okomentovat